Karel I. z Anjou (1266 - 1282)

Byl člen královské dynastie Kapetovců a zakladatel druhého rodu Anjou. Byl provensálským (1246–1285) a forcalquierským hrabětem (1246–1248, 1256–1285) ve Svaté říši římské, hrabě z Anjou a Maine (1246–1285) ve Francii; byl také sicilským králem (1266–1285) a achajským knížetem (1278–1285). V roce 1272 byl prohlášen albánským králem a v roce 1277 získal nárok na Jeruzalémské království. Karel, nejmladší syn [Ludvíka VIII. Francouzského](/ruler/335) a Blanky Kastilské, byl až do počátku 40. let 13. století předurčen pro církevní kariéru. Provence a Forcalquier získal sňatkem s jejich dědičkou Beatrix. Jeho pokusy o obnovení centrální moci ho přivedly do konfliktu s jeho tchyní Beatrix Savojskou a šlechtou. [Wikipedie](https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_I._z_Anjou)