Jindřich Václav a Karel Fridrich (1617 - 1639)

Synové [Karla II. Minstrberského](/ruler/193) se ujímali vlády v nesmírně složitém období a stavovské povstání i průběh Třicetileté války se projevily na osudech obou posledních Poděbradovců. Starší a zkušenější Jindřich Václav příliš nevěřil v úspěch stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře otevřeně vystoupil proti plánům na pokračování odboje a podařilo se mu pro tento názor získat i většinu slezského sněmu, který vyzval [Fridricha Falckého](/ruler/119), aby opustil zemi. Výrazným podílem poté přispěl na vzniku tzv. Drážďanského akordu, který zajišťoval slezským stavům (s výjimkou [Krnovska](/age/55)) generální pardon a zachování jejich práv a svobod. V letech 1629 - 1639 byl vrchním slezským hejtmanem a tedy nejvyšším zástupcem panovníka ve Slezsku. [Slezské a kladské mince](https://slezske-mince.webnode.cz/dolnoslezska-knizectvi/minstrberk-olesnice/)