Jiří III., Ludvík IV. a Kristián Volovský (1639 - 1663)

Uzavření Vestfálského míru v roce 1648 přineslo dlouho očekávaný konec válečných operací ve Slezsku. Dolní Slezsko bylo značně poničeno, zejména v posledních letech války. Formálně zde sice vládli synové [Jana Kristiána](/ruler/175) a jeho první ženy Doroty Sibyly, ale ve skutečnosti zde vládli vojáci, ať už císařští nebo jejich protivníci. Konečně nastal čas obnovy. Už roku 1635 svěřil císař [Ferdinand II.](/ruler/49) knížectví do rukou Jiřímu III. a jeho bratrům Ludvíkovi IV. a Kristiánovi. Bratři však ve Slezsku příliš nepobývali. Vyrůstali v polské emigraci a hovořili plynně polsky. Válkou poničené hospodářství vyžadovalo finance, a proto bratři usilovali o obnovení mincovních práv, které jim jako slezským knížatům náleželo. Roku 1650 jim bylo mincovní právo císařem potvrzeno a krátce na to byly zahájeny práce na zřízení mincovny v Břehu. [Slezské a kladské mince](https://slezske-mince.webnode.cz/dolnoslezska-knizectvi/lehnice-breh/)